Vinaři Zaječí zapsaný spolek

Vinaři Zaječí zapsaný spolek


O spolku

Vinařský spolek Vinaři Zaječí vznikl 1.1.2014. Hlavním posláním spolku je propagace vinařství a vinařských tradic v obci a regionu, osvětová činnost v oblasti vinohradnictví a vinařství, podpora kultury v obci, propagace vinařských stezek a agroturistiky, pořádání výstav vín.
 
O Obci
Obec Zaječí se nachází mezi městy Hustopeče a Břeclav. V těsné blízkosti prochází silnice I.třídy Brno – Břeclav a v blízkosti je i sjezd z dálnice v Hustopečích. Katastr obce Zaječí je značně protáhlý a dlouhý téměř 7 km. Jihozápadně se dotýká Dolní nádrže novomlýnské soustavy.
Ves byla založena na počátku 13.století a kolonizována německým obyvatelstvem. Poprvé se v písemných pramenech objevuje v roce 1222. Jedna čtvrtina, německy Saitz, připadla v roce 1385 jako věno Anně, manželce Hartneida z Lichtenštejna. V roce 1638 byla ves připojena k lednickému panství, zatímco větší část vsi náležela od roku 1435 ke statku velkopavlovickému . V roce 1848 se Zaječí stalo součástí soudního okresu hustopečského a od roku 1949 byla začleněna do okresu Břeclav.
 
V obci je i množství kulturních památek. Kostel sv. Jana Křtitele pochází z roku 1508 a je postaven v pozdně gotickém slohu. Po požáru v roce 1848 a po přestavbách však byla loď zmodernizována a ze staré stavby zůstal pouze presbytář. Na vnějším plášti kostela je umístěn náhrobní kámen kněze  Stanislava Reisingera z roku 1 585 s českým nápisem.Uprostřed vesnice se nachází plastika sv. Jana Nepomuckého z 19.století. Ochránci před ohněm sv. Floriánovi je zasvěcena kaplička z roku 1710.
 
Vinařství v obci Zaječí
První zmínka o vinařství v obci je už z roku 1252, kdy Boček z Obřan daroval mj. třetinu vinného desátku žďárskému klášteru. Roku 1464 náležel desátek z jednoho vinohradu panství rosickému. Před třicetiletou válkou bylo při pavlovickém podílu 392 čtvrtí* vinic, po válce 136 čtvrtí obdělaných a 255 pustých. Na podílu lednickém to bylo před válkou 13 čtvrtí, po válce 10 čtvrtí obdělaných a 3 pusté. Po druhé světové válce byly německé vinice rozděleny v rámci přídělového řízení jednotlivým přídělcům: selským usedlostem i ostatním přídělcům - nezemědělcům, kteří se zde usadili a pracovali v průmyslu v okolních městech a na dráze. Ke každému číslu popisnému byly ve většině případů přiděleny vinice původních osídlenců.
 
* "čtvrť" byla míra, zavedená u nás v 1.polovině 13.století králem Přemyslem Otakarem II. a její hodnota byla 4,796 hektaru